14. 2. 2012 ~ 0 Komentářů

Budapešťská iniciativa otevřeného přístupu slaví 10 let


Právě dnes 14. 2. 2012 uběhlo deset let od vzniku Budapešťské iniciativy otevřeného přístupu, první významné, a z dnešního pohledu stále nadčasové, deklarace hlásící se k principům volného šíření výsledků výzkumu a vývoje na internetu.

Kam jsme za deset let dospěli?

Vzniklo tisíce otevřených časopisů (jen během ledna až února 2012 se registrovalo nových 82 časopisů v DOAJ), tisíce repozitářů (v ROAR nyní registrováno 2700), v ROARMAP je registrováno 137 institucionálních politik otevřeného přístupu, v databázi SHERPA/RoMEO figuruje 65 procent vydavatelů, kteří umožňují auto-archivaci (ukládání článků/eprintů v repozitářích), přesto jsme se stále příliš neposunuli k dosažení hranice globálního otevřeného přístupu k recenzované vědecké literatuře.

Současné postavení otevřeného přístupu vystihují názorové rozpory mezi zastánci otevřeného přístupu a velkými vydavateli v čele s Elsevierem, vyhrocené např. návrhem zákona Research Works Act, HR3699 (RWA), který vědci vnímají jako ohrožení zavedené politiky otevřeného přístupu největšího podporovatele amerického výzkumu NIH. (viz příspěvek Richarda Poyndera Elsevier needs to get out more z 26.1.2012 na jeho blogu Open and Shut?). Elsevier se svou jasnou podporou RWA a politikou vyžadující po institucích s politikou povinného otevřeného přístupu uzavření zvláštní smlouvy s Elsevierem vyvolal vlnu odporu v podobě petice The Cost of Knowledge (do dnešního dne 5830 podpisů) nebo v podobě otevřeného dopisu poslaného Elsevieru organizací COAR.

Jak postupovat dál?
Držet se principů nastolených před deseti lety…

Vědec může:
– vydávat své články v časopisech podle svého výběru a zároveň ukládat eprinty svých článků do institucionálního repozitáře
– publikovat své články v otevřených časopisech

Instituce mohou:
– budovat otevřené institucionální repozitáře, vyhovující principům OAI
– podporovat vědce, aby využívali repozitáře pro šíření a zviditelnění svých článků
– provozovat otevřené časopisy

Knihovny mohou:
– nabídnout provozování repozitáře
– nabídnout pomoc s ukládáním článků do repozitáře
– nabídnout pomoc s provozováním otevřených časopisů

Vydavatelé mohou:
– vybídnout autory, aby ukládali své články v repozitářích
– postavit nový obchodní model podporující otevřený přístup

Grantové agentury mohou:
– poskytnout prostředky na vybudování repozitářů
– vyžadovat po těch, kteří získají granty, aby zpřístupnili v režimu otevřeného přístupu výsledky vzniklé z těchto grantů
– poskytovat fondy pro zaplacení publikačních poplatků v otevřených časopisech

Učené společnosti a asociace mohou:
– podporovat centrální (oborově orientované) ukládání článků v repozitářích
– přijmout politiku otevřeného přístupu ve svých časopisech

Vlády mohou:
– stanovit podmínku, že všechny výsledky budou zpřístupněny v repozitářích nebo v otevřených časopisech
– přijmout jednotnou legislativu pro všechny vládní agentury podporující výzkum, výzkumné granty by měly zahrnout prostředky na publikační poplatky

Občané mohou:
– dát na vědomí své vládě, univerzitám, nadacím, že podporují otevřený přístup
– vyžadovat, aby výsledky výzkumu hrazeného z veřejných prostředků byly přístupné bez poplatků

Share on Facebook
Share on LinkedIn
Post to Google Buzz
Bookmark this on Google Bookmarks
Bookmark this on Delicious
Bookmark this on Digg

Přidej komentář