20. 10. 2015 ~ 0 Komentářů

Kolik stojí otevřený přístup?: sledování výdajů za APC


Příspěvek z konference Bibliotheca academica 2015, 12.10.2015, Ostrava
Snímek1
Snímek 1 Úvod
Příspěvek si neklade za cíl vyčíslit, kolik stojí otevřený přístup v globálním měřítku, ale jádro příspěvku tvoří snaha analyzovat, kolik se vydává za publikační poplatky (APC) u vybraných univerzit, a na základě tohoto relativně jednoduchého zjištění usoudit, jak velký objem financí teče vedle výdajů na předplatné do publikačního průmyslu.

 
Snímek2
Snímek 2 Zpět v roce 2012
V příspěvku o otevřeném přístupu z roku 2012, předneseném taktéž na konferenci BA, autorka jmenovala zásadní události, které ovlivňovaly směřování modelu otevřeného přístupu ať už ve prospěch zlaté, nebo zelené cesty OA. Formálně či kvantitativně byl stav pomyslného zápasu gold vs. green ve prospěch zelené cesty otevřeného přístupu, avšak dalo se předpokládat a dnešní situace v publikačním průmyslu to dokazuje, že dopad politiky RCUK ve Velké Británii bude silný a bude určovat budoucí vývoj. Nastíněná prognóza se nezabývala přechodným, tranzitním obdobím, kterým celý systém vědeckého publikování prochází v současné době.
Snímek3
Snímek 3 Současné přechodné období
Současné přechodné období systému publikování lze charakterizovat takto – do systému plynou finance:
– z tradičního modelu předplácení vědeckých časopisů (velké konsorciální smlouvy s dlouholetou platností bez možnosti nahlédnout do způsobu vyčíslení konečné ceny ze strany kupujícího),
– z publikačních poplatků za články publikované v placených otevřených časopisech (ale také např. z institucionálního „předplácení“ publikačních poplatků – prostřednictvím modelu membership, který nabízí řada vydavatelů – např. Springer
– nutno započítat také administrativní poplatky spojené se zaplacením APC a s provozem otevřených institucionálních repozitářů.
Z pohledu vydavatelů nedochází k double dipping, tj. dvojí platbě za tentýž vydaný obsah, avšak z pohledu vědecké instituce, která v současnosti financuje výše zmíněné výdaje, dochází k navýšení výdajů za vědecké publikování a za přístup k vědecké literatuře, ke kterému dříve v době tištěné nemohlo docházet.
Otázka, kolik je vydáváno navíc do systému v tomto přechodné období, je důležitá i z důvodu, že do roku 2019 je zajištěno financování zásadních elektronických informačních zdrojů, ale pak, resp. už dříve, by se mělo zajistit, zda financování bude řízeno stejným modelem jako doposud, anebo zda nový model bude počítat i s eventualitou, že model financování se globálně změní a místo předplácení EIZ bude nutné hledat finanční zdroje na čistě zlatý model otevřeného přístupu. Mělo by se uvažovat, zda v systému najdeme dostatek financí pro každou z možných variant.
Snímek4
Snímek 4 Studie výdajů
Vybrané tři studie svým způsobem charakterizují současné přechodné období a zabývají se problémem, kolik financí nyní plyne do publikačního průmyslu navíc a zda je možné uskutečnit globální koncepční změnu publikačního modelu a způsobu jeho financování.
Studie autorů Swan a Houghton z roku 2012 reagovala na přijetí politiky otevřeného přístupu ve Velké Británii. V závěru komentáře ke své studii – v článku Planting the Green Seeds for a Golden Harvest: Comments and Clarifications on „Going for Gold“ (http://dx.doi.org/10.1045/january2013-houghton) uveřejněném v časopise D-Lib v lednu 2013 uvádějí:
The evidence, both ours and that of others, clearly suggests that disseminating research results via OA would be more cost-effective than subscription or toll access publishing. In an all-OA world, it seems likely that the net benefits of Gold OA would exceed those of Green OA, although Green OA would have a higher benefit/cost ratio. However, we are not in an all-OA world yet, nor anywhere near it.
The most affordable and cost-effective means of moving towards OA in the meantime is through Green OA, which can be adopted unilaterally at the funder, institutional, sectoral and national levels at little cost. Moreover, Green OA may well be the most immediate and cost-effective way to support knowledge transfer and enable innovation across the economy.

Autoři horují pro zelenou cestu otevřeného přístupu, ale připouštějí, že obě cesty OA vedou k cenově výhodnějšímu modelu, než je současný systém předplácení.
Následující studie Pinfieldova The “total cost of publication” in a hybrid open-access environment: Institutional approaches to funding journal article-processing charges in combination with subscriptions (http://dx.doi.org/10.1002/asi.23446) z roku 2015 se zabývá výpočtem celkové ceny publikování, tedy přesně tím, k čemu autorka příspěvku chce také dojít. Dle Pinfielda britské výzkumné organizace vydávají za publikování 10 procent na APC a 90 procent na předplatné z celkové výše financí určených na publikování a zajištění přístupu k EIZ. Nezapočítává do celkové ceny výdaje na administrativu. Ze závěru tedy vyplývá, že do publikačního průmyslu plyne min. 10 % navíc oproti dřívější printové době.
K dokreslení současného stavu lze použít i závěr studie Disrupting the subscription journals’ business model for the necessary large-scale transformation to open access autorů Schimmer, Geschuhn, Vogler, vydáná organizací Max Planck Society (http://dx.doi.org/10.17617/1.3), v němž se uvádí, že v systému je dostatek financí na přeměnu publikačního modelu v globálním měřítku, aniž by bylo nutné zaplatit další náklady. Tento závěr v podstatě potvrzuje i tvrzení Pinfieldovo, neboť již nyní se v systému (v rozpočtech univerzit, vědeckých společností) najde zmíněných min. 10 procent, které plynou na APC.
Snímek5
Snímek 5 Analýza situace v ČR
Provedená analýza se snaží ilustrovat, kolik vybrané univerzity vydávají na APC, resp. kolik si univerzity mohou nyní dovolit vydávat navíc vedle dosavadních výdajů za předplácené EIZ.
Cíl analýzy zjistit, kolik zaplatilo pět vybraných univerzit v období 2010-2014 za vydání článků v režimu OA.

 
Snímek6
Snímek 6 Metodologie
K analýze byla použita citační databáze Web of Science, která poskytuje údaj o tom, zda je zdrojový časopis otevřeně přístupný, a databáze DOAJ ke zjištění výše poplatku APC v případě, že časopis účtuje poplatky za publikování.
Kritérium pro výběr univerzit: každá z nich provozuje repozitář na platformě DSpace, tudíž svým způsobem podporuje zelenou cestu OA a zároveň tyto univerzity byly shodou okolností účastníky projektu INFO4TECH na pořízení přístupu do dvou zásadních oborových EIZ. Tímto kritériem bylo dosaženo toho, že vybrané univerzity se oborově prolínají a že publikační zvyklosti jejich autorů budou podobné. Oborový průnik byl potvrzen vysokými počty článků vydanými autory všech pěti univerzit v několika preferovaných časopisech.
Analýza se zaměřila pouze na typ výsledku – článek, nebrala z databáze WOS ostatní data – konfereční sborníky, články typu review, letter apod. Ze skupiny článků byla vydělena skupina článků publikovaných v otevřených časopisech a dále skupina článků vydaných v placených otevřených časopisech. Na základě počtu těchto článků a výše APC lze dojít k celkové částce, kterou 5 univerzit vydalo za placené články vydané v režimu OA.

Snímek7
Snímek 7 Výsledky
Graf ukazuje celkové počty publikačních výstupů jednotlivých univerzit, z tohoto celkového počtu jsou vyděleny počty typu dokumentu – článek a počet otevřeně přístupných článků.

 

 

 

Snímek8

Snímek 8 Výsledky
Celkový počet otevřených článků pěti univerzit byl 1388, vydaných v 171 otevřených časopisech. Druhá tabulka ukazuje oborový průnik časopisů, v nichž autoři vybraných univerzit publikovali.

 

 

 

Snímek9

Snímek 9 Výsledky
Graf ukazuje počty vydaných otevřených článků v pětiletém časovém období a křivka ukazuje, že vydávání otevřených článků se stabilizovala a výrazně v posledních třech letech neroste.

 

 

 

Snímek10

 

Snímek 10 Výsledky
Koláčový graf ilustruje, kolik procent z celkového počtu otevřených článků bylo placených článků – jednalo se o 12 %, tedy 173 článků z celkového počtu 1388. Je nutno upozornit na chyby v obou databázích, WOS nedůsledně označuje časopisy jako otevřené, tudíž počet otevřených článků bude ve skutečnosti vyšší a DOAJ nemá úplné informace, zda časopis účtuje APC, či nikoli, tudíž počet placených článků bude také ve skutečnosti vyšší stejně jako výsledná částka vydaná na APC.

Snímek11

 

Snímek 11 Placené OA časopisy – APC
Tabulka zobrazuje počty vydaných článků, výši APC a celkovou částku, která byla jednotlivým vybraným časopisům zaplacena.

 

 

 

Snímek12

 

Snímek 12 Výsledky
Tabulka kombinuje počty vydaných placených otevřených článků a celkovou výši výdajů na APC, které jednotlivé školy vydaly za APC. Konečná částka je přes 200 tisíc USD, přičemž je potřeba mít na paměti, že se jedná o částku vydanou pouze na články z časopisů, které indexuje WOS. Skutečná částka, kterou univerzity vydávají za APC, bude vyšší, když se započítají všechny otevřené články v placených otevřených časopisech, a také když se započítají výdaje za APC v hybridních časopisech, které v analýze nebyly zahrnuty.

Snímek13

 

Snímek 13 Závěr
V analýze silně chybí výpočet výdajů za APC v hybridních časopisech, avšak autorka nepřišla na způsob, jak data o těchto výdajích získat, neboť databáze WOS neindikuje na úrovni článku, že se jedná o otevřeně přístupný článek vydaný v předpláceném časopise. Získat taková data by vyžadovala usilovnější práci s daty WOS a DOAJ, případně dalších zdrojů, na což pro účely příspěvku nebyl prostor.
Místo závěrečné polemiky, zda objem výdajů za APC je vysoký či nikoliv, autorka v závěru nabízí další možnosti, jak hledat odpovědi na výchozí otázku, kolik peněz navíc se pohybuje v publikačním cyklu. Jednotlivé instituce mají možnost využít data ze svých systémů pro vykazování publikací, kde mohou najít přehled o veškeré publikační produkci svých autorů. Tato data pak je možné porovnat s DOAJ a dojít k počtu článků vydaných v režimu OA. Na základě vypočítané průměrné ceny za APC a celkového počtu vydaných článků lze odhadovat celkové náklady na APC dané instituce. Jako alternativní cestu a pro zajištění validity výsledků je možné provést další analýzu za použití konkurenční databáze Scopus a např. databáze otevřených zdrojů ROAD.

Snímek14

 

 

Snímek 14 Děkuji za pozornost.
Dotazy?
PS: V případě, že budete analyzovat data více institucí, nezapomeňte na deduplikování článků, které mohli napsat autoři vybraných institucí společně.

Prezentace ke stažení v powerpointu

Přidej komentář