24. 11. 2017 ~ 0 Komentářů

OpenAlt – shrnutí přípravy na panelovou diskuzi


V sobotu 4. listopadu 2017 proběhla na konferenci OpenAlt 2017 panelová diskuze, kde se představili zástupci všech konferenčních sekcí. Poprvé byla součástí konference také sekce Open Science/Open Access, a tudíž i v panelové diskuzi měla tato oblast své zastoupení.
Příspěvek shrnuje, co autorka a účastnice panelovky měla pro diskuzi připraveno a co více méně zaznělo, možná méně – proto toto shrnutí.

Panelu se účastnili:
Otevřená společnost, komunity a data – Milan Andrejkovič
Alternativy ve vzdělávání – Tomáš Hruda
Bezpečnost a soukromí – Michal Špaček
Otevřený a svobodný software – Radek Vokál
Open Science/Open Access – Pavla Rygelová
Open Street Maps – Petr Vozdecký


Účastníci panelu měli odpovědět na tyto otázky:

– krátce se představit a představit svůj obor
– co aktuálně hýbe vaším oborem
– co vnímáte jako největší hrozby dalšího vývoje
– jak si přejete, aby se vše vyvíjelo
– jak vám mohou pomoci ostatní obory a jakou pomoc můžete nabídnout vy

Představení
Problematiku open science a open access by měl představit nejlépe zapálený vědec, který do své vědecké práce intergoval principy otevřenosti jako její přirozenou součást, protože mu usnadňuje spolupráci s ostatními, urychluje řešení projektů, zjednodušuje přístup k potřebným vědeckým publikacím, tedy nikoli proto, že by mu OS/OA vnucovalo akademické prostředí, Evropská komise, grantové agentury, management univerzit.

OS/OA bude představen z pohledu knihoven, které jsou z podstaty svých funkcí největšími advokáty otevřeného přístupu k vědeckým informacím, zvláště když zdůrazníme jejich nezastupitelnou roli ve zprostředkování informačních zdrojů, pak pro knihovny je velmi frustrující, pokud uživateli může vyhledat potřebné informace – bibliografické okamžitě, ale zároveň často nemůže dokončit svou „misi“ tím, že okamžitě dodá informaci (typicky vědecký článek) včetně plného textu. Informační bariéra je způsobena tím, že žádná knihovna, univerzita, ani nejvýznamnější na světě, si nemůže finančně dovolit předplácet všechny existující databáze.

Knihovny podporují změnu modelu ve vědecké komunikaci, změny systému zajištění přístupu do vědeckých databází a stejně tak podporují zavádění otevřených principů do samotného procesu vědecké práce od vyhledávání informací pro výzkum, přes jeho způsob řešení a zveřejňování výsledků vědeckých projektů až po hodnocení vědeckého výkonu.

Co aktuálně hýbe vaším oborem?
Aktuálně hýbou světem vědeckých informací dvě kauzy, které spolu souvisejí.

Německé univerzity vyjednávají s Elsevierem

Německé univerzity a výzkumné organizace sdružené v projektu DEAL vyjednávají s největším vydavatelem Elsevier o výhodnějších podmínkách konsorciálního přístupu do databáze ScienceDirect. Vyjednávání probíhají po celý rok 2017, během nich bylo Německo v lednu 2017 odříznuto od přístupu do SD, v únoru byl přístup obnoven, avšak s výhledem, že se obě strany dohodnou, resp. že německé univerzity ustoupí ze svých požadavků a podepíší podmínky, na nichž trvá společnost Elsevier. Ustoupit ze svých požadavků však německé univerzity nechtějí.

Požadavky projektu DEAL?
1. výhodnější cenovou politiku zohledňující model open access (Deal zaplatí publikační poplatky za články všech svých autorů a za to získá přístup do obsahu všech časopisů vydávaných Elsevier – tzv. read and publish deal)
2. trvale zabezpečený přístup k archivům
3. publikace vydané německými autory zpřístupněné v režimu open access

Elsevier ve svém postoji hájí nejen svou pozici, ale hájí také pozici ostatních velkých vydavatelů, pokud by Elsevier přijal podmínky (zvláště bod 1 – read and publish deal), znamenalo by to zásadní průlom v celém publikačním průmyslu, kdy vydavatelé by museli změnit svůj obchodní model v globálním měřítku.

Tažení vydavatelů proti Sci-Hub
Monopolní postavení vydavatelů dokresluje jejich soudní tažení proti pirátskému serveru Sci-Hub.
Sci-Hub sice provozovaný jako nelegální služba nastavuje zrcadlo nezdravě pokřivenému systému vědeckého publikování, kterému kralují vydavatelé s jejich politikou každoročního zdražování cen předplatného.
Sci-Hub umožňuje vědcům dostat se k plnému textu miliónů článků, které ostatní vědci napsali, zdarma zaslali do časopisu, zdarma si navzájem recenzovali, zdarma finalizovali k vydání.
Součástí kauzy Sci-Hub jsou dva základní aspekty:
– finanční – vznik, vydávání vědeckých článků a opětovný přístup k nim finančně zajišťují veřejné zdroje, které v neopodstatněné výši končí v rukou komerčních společností
– technologický – současný stav ICT dovoluje okamžitý a trvalý přístup k vědeckým informacím (publikacím, vědeckým datům aj. výstupům), vydavatelé však tento zcela legitimní požadavek nereflektují a naopak vytvářejí řadu překážek, které udržují status quo.

Co vnímáte jako největší hrozby dalšího vývoje?
Zásadní problém pro OS/OA je konzervativnost vědecké komunity, která velmi pomalu přijímá změny.
Etablování Open Science jako běžného principu ve vědě brzdí setrvačnost celého systému, který ještě dlouho pojede v zajetých kolejích. Je to dáno i tím, že změna klasického vědce na vědce otevřeného je poměrně komplikovaný proces, protože to mění od základu i vědeckou práci samotnou. Řada vědců na to není zatím připravena.
Může se stát, že vývoj OA/OS budou dále kontrolovat vydavatelé, dojde k částečné proměně, ale ne tak radikální a efektivní, jak bychom si uměli představit.
Je dobré zmínit překážky OS:
– nedostatečné celkové naladění ve společnosti směrem k otevřenosti dat, informací, sdílení a kooperaci
– hodnocení vědy, které je nastaveno tak, že nenutí vědce k otevřenosti
– jako brzdu vnímám rigidní pojímání autorského práva – např. bránícího strojovému využívání obrovského množství dat, která dnes věda produkuje (text and data mining)

Výdaje za publikování (za šíření vědeckých poznatků) porostou a informační bariéra bude dále existovat.

Jak si přejete, aby se vše vyvíjelo?
Důležité je, aby se všechny oblasti informační společnosti vyvíjely k otevřenosti. Pokud bude celková atmosféra nastavena, že otevřenost je přirozený princip, pak se i OS/OA bude moci ustálit jako norma, ne alternativa vědecké komunikace. Proto jsou všechny iniciativy v oblasti otevřených vládních dat, v otevřeném vzdělávání, otevřeném softwaru aj. nepostradatelné. Sami za sebe pomáhají proměňovat informační společnost jako celek a přispívají tak k tomu, co je podstatou našeho společenství – zajišťovat příznivé podmínky k životu na zemi, posunovat znalosti a dovednosti lidstva.

Jak vám mohou pomoci ostatní obory a jakou pomoc můžete nabídnout vy?
Knihovny v každé době plnily a i nadále budou usilovat o to, aby plnit svou roli „superhero“ informační společnosti, tj. budou zprostředkovávat informace pro své uživatele.
Knihovny mohou pomoci s osvětou a budováním alternativní informační infrastruktury – budovat digitální archivy, repozitáře pro publikační výstupy, podílet se na vydávání vědeckého obsahu, podílet se na systému hodnocení.

Od ostatních oborů by knihovny potřebovaly například, aby se postaraly o změnu pojímání autorského práva, které v současné podobě neodráží stav ICT, nepodporuje mimo jiné textové a datové vytěžování. Oblast IT by měla podporovat otevřenost všech platforem tak, aby nedocházelo k monopolizaci velkými firmami podobně jako se děje ve vědeckém publikování.

Přidej komentář