10. 2. 2009 ~ 0 Komentářů

Studie o pozitivním vlivu otevřeného přístupu na citovanost vědeckých publikací


Studování vlivu otevřeného přístupu na vyšší míru citovanosti vědeckých publikací odstartoval Steve Lawrence1 v roce 2001, kdy ve svém článku poukazuje na to, že konferenční příspěvky volně dostupné na webu jsou častěji citovány, než články, které takto dostupné nejsou. Vznikají další studie snažící se potvrdit tento předpoklad a vždy jsou předmětem dalších diskuzí, neboť žádná ze studií nepřináší nevyvratitelné důkazy a každá ze zvolených metodologií výzkumu trpí jistou mírou nepřesnosti výsledků. Stevan Harnad a Tim Brody2 vybrali určitý počet vědeckých článků ze stejných časopisů a porovnávali míru citovanosti u volně dostupných článků a článků dostupných pouze předplatitelům. Volně dostupné články byly častěji citovány a míra citovanosti těchto článků se lišila jen podle tematického zaměření vybraného časopisu. Vyšší míru citovanosti však ovlivňují další faktory – nejčastěji bývá zmiňováno stáří článku, kvalita článku (autoři spíše ukládají do otevřených repozitářů své lepší práce) nebo počet autorů a postavení autora v rámci jeho vědeckého oboru – proto v podstatě nelze jednoznačně dokázat, že vyšší citovanost ovlivňuje přímo volná dostupnost dokumentu. Existují i studie, které zpochybňují přímou úměrnost mezi volnou dostupností vědeckých prací a mírou jejich citovanosti.
Michael J. Kurtz a Edwin A. Henneken6 dokazují, že pro články zveřejněné v časopise The Astrophysical Journal neplatí přímá úměra mezi otevřeným přístupem a jeho vlivem na míru citovanosti. Obrázek znázorňuje výsledky jejich výzkumu, o nějž opírají své tvrzení.

Dvě spodní linky ukazují míru citovanosti u článků z roku 1997, kdy časopis byl volně dostupný, a článků z roku 1998, kdy časopis zavedl předplatné (zároveň jde o články, které nebyly uloženy jako e-printy do ArXivu). Obě linky kopírují stejnou míru citovanosti v obou letech a to je hlavním argumentem autorů, že volná dostupnost článků nemá přímý vliv na vyšší míru jejich citovanosti. Další dvě horní linky zobrazují míru citovanosti článků opět z roku 1997 a 1998, které jejich autoři uložili také do ArXivu. Opět jsou obě linky téměř totožné (tedy články z roku 1997 nejsou víc citované, i když jsou volně dostupné), na rozdíl od spodních linek však zobrazují vyšší míru citovanosti. Na jedné straně graf potvrzuje stanovisko autorů, na druhé (a to autoři pominuli) ukazuje, že články uložené jako e-printy do ArXivu vykazují vyšší míru citovanosti, než články, které v arXivu uloženy nejsou. Je tak znovu doložena pozitivní role auto-archivace a je potvzena vysoká prestiž, jaké se ArXiv těší u vědců.

Nejčastěji citované studie:

1 Lawrence, S., Free online availability substantially increases a paper’s impact, Nature, 31 May 2001.

2 Harnad, S. and Brody, T., Comparing the Impact of Open Access (OA) vs. Non-OA Articles in the Same Journals, D-Lib Magazine, Vol. 10 No. 6, June 2004.

3 Antelman, K., Do Open-Access Articles Have a Greater Research Impact?, College and Research Libraries, 65(5):372-382, September 2004.

4 Eysenbach, G., Citation Advantage of Open Access Articles, PLoS Biology, Volume 4, Issue 5, May 2006.

5 Harnad, S., et al., The Access/Impact Problem and the Green and Gold Roads to Open Access: An Update Serials Review, Vol. 34, No. 1, March 2008, 36-40.

Bibliografie studií o vlivu otevřeného přístupu na míru citovanosti:

The effect of open access and downloads (‚hits‘) on citation impact: a bibliography of studies

6 Kurtz, Michael J., Henneken, Edwin A. Open Access does not increase citations for research articles from The Astrophysical Journal, ArXiv, 6 September 2007.

Přidej komentář