24. 8. 2010 ~ 0 Komentářů

Zlatá cesta k otevřenému časopisu II


Založení nového časopisu stejně jako zrod čehokoliv jiného sebou přináší mnohá úskalí. Velkou část překážek však lze překonat pomocí informačních technologií, které mohou usnadnit zakládání časopisu, ale hlavně jsou užitečné pro udržení a zvyšování kvality a konkurenceschopnosti vydávaného časopisu. Stejně tak to platí v případě provozování otevřeného časopisu. Udržitelnost principu otevřených časopisů s neomezeným přístupem k jejich obsahu je dnes nezpochybnitelná a dokladuje to adresář otevřených časopisů (Directory of Open Access Journals) se stále rozrůstajícím se počtem časopisů nebo adresář OpenJ-Gate. Šance na úspěch lze ovlivnit maximálním využitím všech možných prostředků, od vhodné marketingové strategie přes uživatelsky přívětivé rozhraní až po zajištění indexování obsahu časopisu.

Definice otevřeného časopisu
Adresář DOAJ považuje časopis za otevřený, když vydavatel zveřejňuje obsah časopisu bez omezení a bez úplaty za tento neomezený přístup ze strany čtenářů. Navíc v souladu s Berlínskou deklarací může být do adresáře přidán časopis, který dává uživateli právo: „read, download, copy, distribute, print, search, or link to the full texts of these articles“.

Míra otevřenosti otevřených časopisů
Podobně jako existují různé modely financování otevřených časopisů, existuje několik stupňů otevřenosti, jakou vydavatelé poskytují svým uživatelům. Nejotevřenější jsou časopisy, které zpřístupňují svůj obsah bez omezení bezprostředně po vydání nového čísla časopisu. Jiné časopisy vyžadují alespoň bezplatnou registraci pro přístup k plným textům článků. Další možností je pozdržený přístup, kdy přístup k plným textům článků je umožněn až po uplynutí určité doby. Neposlední variantou může být částečné zpřístupnění obsahu časopisu nebo zpřístupnění jen HTML verze článků.

Jak zvýšit šance otevřeného časopisu na úspěch
Neziskoví i komerční vydavatelé mohou mnoha kroky ovlivnit, jak bude jejich časopis fungovat, zda si najde své místo na trhu a zda získá podporu vědecké komunity. Kromě dobře připraveného obchodního plánu, který zahrnuje důkladný průzkum trhu a volbu finančního modelu, je potřeba myslet na další užitečné kroky.

1. Otevřenost
V době, kdy otevřenost nebo přesněji volná dostupnost vědeckých článků není z celé řady důvodů ještě běžnou normou, a zároveň v době, kdy každý uživatel s připojením k internetu předpokládá, že informace najde okamžitě a vždy volně dostupné, znamená strategie otevřenosti stále silnou výhodu proti tradičnímu systému přístupu za úplatu prostřednictvím předplatného.

2. Publikační systém
Volba vyhovujícího publikačního systému je záležitostí technického zázemí, které bude nabídnuto autorům, redaktorům a dalším osobám zapojeným do vydávání časopisu. K nejvyužívanějším systémům pro tvorbu časopisu patří otevřený software Open Journal Systems. Systém využívá víc než 6 600 časopisů a nejnovější verze zahrnuje i českou lokalizaci. Publikační systém musí nabídnout komfortní způsob zasílání příspěvků, jejich schvalování, nástroje pro recenzní řízení a management obsahu, pro čtenáře zajistit alertní služby, možnost komentování a intuitivní vyhledávání v archivu časopisu.

3. Indexování časopisu
Nesmírně důležité a nezbytné je zajištění indexování časopisu klíčovými databázemi. Důležitá je jednak indexace oborovými databázemi a jednak citačními bibliografickými databázemi Web of Science nebo Scopus. Každá z databází si stanovuje vlastní specifická kritéria pro přidání časopisu do databáze (např. Thomson Reuters Journal Selection Process nebo DOAJ Selection Criteria) . Indexování a pokrytí významnými databázemi, agregátory, adresáři, metadatovými harvestry a vyhledávači pomáhá zviditelnit časopis jak pro stroje, tak pro čtenáře a může ovlivnit informační impakt časopisu.

4. Základní standardy
Časopis musí splňovat alespoň základní standardy garantující kvalitu časopisu tak, aby mohl být zahrnut do určité databáze.
Patří mezi ně dodržování pravidelného vydávání časopisu a to i časopisu vydávaného pouze v elektronické podobě, časopis musí být recenzovaný a obsah časopisu by měl být vydáván v angličtině, měl by mít přiděleno mezinárodní standardní číslo časopisu (ISSN) a měl by využívat unikátní a persistentní identifikace vydávaných článků pomocí systému DOI, který pro vydavatele nabízí služba CrossRef.
Vhodnou oborovou databázi pro indexování je možné okopírovat podle časopisů ze stejné vědní disciplíny.

5. Licence Creative Commons
Vydavatelé předplácených časopisů zpravidla vyžadují po autorech při vydání článku, aby přenechali svá autorská práva vydavateli. Před vydáním článku autor nebo autoři podepisují smlouvu (Copyright Transfer Agreement), v níž je stanoveno, jaká práva přenechávají vydavateli a jaká práva jsou jim ponechána. Tento typ smlouvy bývá restriktivní a autorům nezbývá moc možností, jak mohou svůj článek dále využívat.
Vydavatelé využívající licencí Creative Commons se lépe přizpůsobili elektronické realitě, v níž jsou vědecké výsledky formou vědeckých článků komunikovány. Autoři i uživatelé mohou snadněji a s větší jistotou zacházet se zveřejněnými díly.

Podrobnější informace k zakládání a provozování otevřeného časopisu nabízí průvodci:
Guides for OA Journal Publishers
Online Guide to Open Access Journals Publishing

Přidej komentář