28. 10. 2012 ~ 0 Komentářů

Zpráva Evropské komise: Towards better access to scientific information


Dne 17. 7. 2012 vydala Evropská komise zásadní dokument, týkající se prosazení modelu otevřeného přístupu v evropském výzkumném prostoru. Dokument Towards better access to scientific information:
Boosting the benefits of public investments in research
formuluje politiku otevřeného přístupu EK a stanovuje cíle a prostředky pro prosazení otevřeného přístupu jako prioritního způsobu šíření výsledků výzkumu a vývoje generujícího evropský ekonomický růst a znásobujího návratnost investic do výzkumu.

Dokument vychází ze dvou dalších iniciativ: Digital Agenda for Europe a Innovation Union Communication a zabývá se třemi agendami:

  • otevřeným přístupem k vědeckým publikacím
  • přístupem k vědeckým datům
  • dlouhodobým digitálním uchováváním

Proč je pro Evropu důležitý lepší přístup k vědeckým informacím?

Plnější a širší přístup k vědeckým publikacím a datům pomáhá

  • urychlit inovace (rychlejší obchod – rychlejší růst)
  • podpořit spolupráci a zamezit duplikování úsilí (větší efektivita)
  • stavět na předchozích výsledcích (zvýšení kvality výsledků)
  • vtáhnout občany a společnost (zvýšení transparentnosti vědecko-výzkumného procesu)

Vize Evropské komise

Je nezbytné optimalizovat cirkulaci a přesun vědeckých znalostí mezi klíčovými účastníky evropského výzkumu – univerzitami, grantovými agenturami, knihovnami, inovativními podniky, vládami a tvůrci politik, nevládními organizacemi a společností jako celku.

Výchozí situace

Přístup k vědeckým informacím

Přístup k vědeckým informacím komplikuje zvýšující se ceny předplatného vědeckých časopisů, který neudržitelně zasahuje rozpočet knihoven (resp. jejich zřizovatelů). Nárůst cen časopisů roste rovnoměrně okolo 3,5 % ročně nad roční inflací.

Vědecká komunita volá po otevřeném přístupu k vědeckým publikacím, který lze realizovat dvěma cestami: zlatou (publikováním v otevřených časopisech) a zelenou (ukládáním článků v otevřených repozitářích).

Již nyní velké množství grantových agentur a univerzit vyžaduje po vědcích, aby poskytli otevřený přístup k výsledkům podpořených z veřejných zdrojů. Tyto politiky neomezují autorovu svobodu výběru publikačního prostoru. Ani nezasahují do patentových řízení či jiného komerčního využití výsledků. Rozhodnutí, zda výsledek výzkumu patentovat či komerčně vytěžit, obvykle předchází samotnému publikováním. Otevřený přístup k časopiseckému článku přichází v úvahu pouze v případě, když se jej vědec rozhodne publikovat.

Přístup k vědeckým datům

Dle výzkumu PARSE-Insight pouze 25 % vědců sdílí svá data otevřeně se všemi, 11 % v rámci vědecké disciplíny a 58 % v rámci vybrané výzkumné skupiny, což činí investice do výzkumu vysoce neefektivní.

Uchovávání vědeckých informací

Dlouhodobé uchovávání informací a znalostí přináší značné ekonomické a společenské přínosy pro budoucí generace.

Zvláštní pozornost musí být dána také uchovávání vědeckého softwaru a modelům pro zajištění opětovného využití informací a jejich reproduktivnosti. Otevřené standardy, formáty a otevřené softwary mohou v tomto pomoci.

Jaké existují bariéry?

Bariéry otevřeného přístupu

Rychlý přechod na open access by mohl destabilizovat vydavatelský sektor a tím vědecký informační systém.

V případě podpory zlaté cesty musí být zvýšené výdaje doprovázeny proporciálním snížením ceny předplatného.

V případě zelené cesty lze za bariéru považovat nedostatek informací nebo infrastruktury. Vědci se také mohou obávat nesouhlasu vydavatelů. Politiky povinného otevřeného přístupu nejsou často uspokojivě prosazované.

Bariéry v přístupu k výzkumným datům

Vědci nechtějí investovat čas do ukládání svých dat. Chybí systematické ocenění za sdílení dat v podobě citačních mechanismů a měření citačního dopadu výzkumných dat.

Bariéry dloudodobého uchovávání

V této oblasti chybí zejména finanční a organizační modely.

Jaké jsou další kroky?

Evropská komise přijala Doporučení pro členské země pro otevřený přístup a uchovávání vědeckých informací.

Komise bude pracovat s národními referenčními body, navrženými každým členským státem, na vypracování společných principů a standardů.

EK jde příkladem: otevřený přístup v Horizontu 2020

V programu Horizont 2020 budou podporovány obě cesty – zlatá i zelená.

U všech projektů bude vyžadován otevřený přístup k publikovaným výsledkům.

Publikační poplatek za zlatý otevřený přístup bude způsobilým výdajem a bude možné jej refundovat po skončení grantové smlouvy.

V programu Horizont 2020 bude založeno pilotní schéma otevřeného přístupu k výzkumným datům, generovaným projekty ve vybraných oblastech.

VOnline přístup k vědeckým informacím – k výsledkům projektů EK – bude postaven na infrastruktuře projektu OpenAIRE a jeho systému tzv. National Open Access Desks.

Shrnutí klíčových opatření

Ustanovení otevřeného přístupu k vědeckým publikacím jako hlavní princip v programu Horizont 2020 a ustanovení podmínek pro optimální naplnění od roku 2014.

Zajištění refundování publikačních poplatků v programu Horizont 2020 od roku 2014.

Poskytnutí rámce pro otevřený přístup k vědeckým datům při zohlednění možných výjimek vyplývajících důvodu ochrany duševního vlastnictví nebo komerčních zájmů, od roku 2014.

Cíle

Od roku 2014 usnanovit politiky pro otevřený přístup k vědeckým článkům a datům ve všech členských zemích na všech relevantích úrovních.

V roce 2016 dosáhnout zvýšení sdílení vědeckých článků v režimu open access z 20 na 60 %.

100 % vědeckých publikací z projektů podpořených programem 2020 bude dostupných v režimu open access.

Přidej komentář